I když pro mnohé může učení Feng Shui představovat mocnou sílu, není lékem na všechny věci. Největší roli v něm hraje štěstí, osobnost a karma člověka.
Čínské slovo feng v doslovném překladu znamená vítr a shui je výraz pro vodu. Znamená to, že vše co nás obklopuje je vytvořeno z tekoucí energie. Podstatné pro toto učení je, jak zacházíme s vlastním životem, jak se chováme k druhým a podstatné je také vzdělání, které nám slouží k lepšímu a hlubšímu pochopení světa.
Toto učení pochází z Asie a za zemi původu se považuje Čina. Autorství se připisuje Fu-Simu, prvnímu mystickému vládci čínské prehistorie. Učenci zaznamenali různé aspekty Feng Shui již během dynastie Song (960 p. n. l.), ale základní principy Feng Shui se poprvé dostaly na papír až během dynastie Han (25 p. n. l.). První zmínky o tomto filozofickém směru sahají 5000 až 6000 let zpět a jeho nejstarší písemné dokumenty jsou asi 3500 let staré.
V dávných dobách žili lidé podle svého zdravého rozumu. Pohled na život vyplýval ze systému založený na nebesích, Zemi a lidech, kde se zdraví a medicína, potrava a životní styl i cesta ke spasení vzájemně propojují do jednoho celku. Tento zažitý způsob žití přetrvává v mnoha kulturách dodnes.
Již před mnoha tisíciletími Číňané zjistili, že žít v souladu s přírodou je mnohem prospěšnější než s ní bojovat. Uvědomili si, že se lépe žije v domech, které jsou obrácené na jih k zářícímu slunci a na severu zase chráněny kopcem před zimou. Díky identifikaci způsobu využívání přirozené energie kolem sebe si uměli postavit lidská obydlí na prospěšných místech nebo místa pro žití zdravého a harmonického života.
Feng Shui se praktikovalo nejen v oblasti farmaření ale i pohřbívání mrtvých. Jelikož uctívání předků je součástí čínské kultury, bylo třeba najít nejvhodnější místo k pohřbení svých blízkých. Číňané věřili, že pokud jejich předkové budou spokojeni s dobrým Feng Shui jejich hrobů, požehnají úspěch, úctu, dlouhý život a zdraví žijících potomků.
Všechna známá stavební díla byla postavena přesně podle kritérií předkládaná na základě Feng Shui. Tyto ověřené zkušenosti byly sbírány celá tisíciletí až dodnes.
O zákonitostech proudění energie v přírodě věděla každá kultura. Tyto znalosti se obyčejně označují pojmem Geomantia. Feng Shui je také jednou z forem geomantie, která svými vědomostmi přispěla při stavbách kostelů a katedrál, klášterů, zámků, hradů, panských a vladařských sídel. Rozmanité poznatky o působení lokalit, stavebních materiálů, proporcí, světových stran, o volbě optimálního půdorysu a účelného využití nábytku, umění a barvy byly zpočátku dostupné jen pro vyvolené členy společenství.
V našich končinách jsme neměli možnost využívat poznatky tohoto učení a nebyly ani žádné písemné a veřejné informace dostupné pro veřejnost. Díky tomu byla naše kultura závislá na znalostech z jiných kultur.
